Španělsko potřetí - 25/26

To už zní jako dobrej úlet, potřetí na stejné místo a ve stejný čas. Jenže já to loni slíbil. Naštěstí Španělsko je tak velká země, že vymyslet cestu zase trochu jinak není až takový problém. A protože Klárka s Pavlem jedou sami s Malibu, nemusíme se ani vázat na letové řády. Máme jen několik pevných bodů, rezervaci v kempu před Malagou na Štědrý den, vstupenky do Alhambry a lyžování na Sierra Nevadě, která mě strašně láká. 

Je sobota ráno, v Carthagu naložený skútr, kola i lyže, a my vyrážíme. Klidný provoz v Německu začíná houstnout před Sinsheimem, kde chceme zajít na relax do sauniček a přespat u fotbalového stadionu. K našemu překvapení se všichni snaží odbočit na stejném sjezdu, jako my. Až tady mi to dochází, auta s vlajkami míří na fotbalový zápas. Rozhodnutí je rychlé, pokračujeme dál a na první odpočívce hledáme nějakou alternativu. Naštěstí je v Německu termálů dostatek, takže po pár kilometrech zajíždíme na stpl v Bad Schönborn (GPS 49.2184, 8.6716), který sousedí s https://www.bad-schoenborn.de/thermarium.

Kaysersberg

Zastávka v alsaském Kaysersbergu byl takový momentální nápad. To, že se tu konají jedny z nejhezčích vánočních trhů jsem věděl, byli jsme tu na kolech a vyprávěl nám o nich i Alex s Danou, kteří tam byli již několikrát, a protože Vánoce jsou za dveřmi, proč se nezastavit. A stálo to za to. Kdo Alsasko zná, ví že místní městečka a vesničky jsou nádherné v jakoukoli roční dobu, vánoční výzdoba a trhy ale atmosféru ještě umocňují. Jestli budete mít někdy cestu kolem, určitě se zastavte. V době konání trhů není možné stát na stellplatzu ve městě, ale dobrovolníci vás navedou k fotbalovému stadionu ( GPS 48.1505, 7.2492), odkud do centra dojdete procházkou kolem říčky Weiss, nebo použijete shuttle bus. A hlavně vyčkejte do setmění...  https://www.kaysersberg.com/de/besuchen/weihnachtsmarkt-im-kaysersberg/

Francii projíždíme po placené dálnici přes Lyon a Montpellier s malou odbočkou na Montmorot, kde nacházíme super čerpačku (GPS 46.676235, 5.52375) s možností jak načerpat naftu, tak LPG, ale je tu i myčka, pračky a dokonce stánek s pizzou, která přišla na cestě vhod. Dalo by se tu i nocovat, my ale pokračujeme dál, kousek po státovce číslo D1083, která vede souběžně s dálnicí A39. Úspora na mýtném se vždy hodí. Měli jsme trochu štěstí, podle vyprávění kamarádů nebyl průjezd po neplacené A75 přes Clermont-Ferrand bez problémů, několikrát bylo nutné dálnici opustit kvůli stávce zemědělců. My v klidu večer parkujeme na stpl u Leucate (GPS 46.676235, 5.523757) jen kousek od španělských hranic.

V úterý nás čeká dlouhý přejezd, na Sierra Nevadu, kde máme v plánu lyžovat, je to přes 1100 kilometrů. To nám časově nevychází, takže hledáme v okolí Caudete nějaké stání. Na stpl ve městě se nám nocovat nechtělo, další místo v olivovém háji bylo v době našeho příjezdu nepřístupné (až později zjišťujeme, že je potřeba se dopředu registrovat), a až za tmy dojíždíme k závoře na místo, kde je až strašidelná tma a pusto prázdno. https://www.finca-caravana.de (GPS 38.713791, -1.118346). Venčíme Matýska a okukujeme, co tady je. Až se ze tmy vynoří čelovka a chlapík, který vypadá jak nějaký poustevník. Štěpánce se to moc nezdá, možná má i trochu obavu a nejraději by jela pryč, ale z poustevníka se vyklubal docela fajn chlapík. Franz před pár lety zabalil v Německu svojí živnost a odstěhoval se do Španělska, kde si žije svůj sen. Zajímavý příběh.

Sierra Nevada

Dva roky jsme jezdili okolo a tak nějak to nevycházelo. Letos to byl první "pevný" bod, předpověď počasí parádní, takže odpoledne parkujeme na místě vyhrazeném pro obytňáky (GPS 37.099773, -3.399367), které bylo v tuto dobu zcela zdarma, jdeme obhlédnout terén a zjistit, jak se dostaneme k lanovkám. Z našeho místa jsou to do centra necelé dva kilometry a taky pěkných pár výškových metrů. Naštěstí tu jezdí malý skibus, jehož řidič nám potvrzuje, že stačí počkat na výjezdu z parkoviště.

Ráno tedy vyndavám lyže a vyrážíme prozkoumat nejjižnější evropské lyžařské středisko, jehož vrcholek je téměř 3300 m.n.m. a měli bychom vidět odsud moře. Pěkné lyžování, projeli jsme co se dalo. Bohužel část střediska byla zavřená pro nedostatek sněhu, a tak jsme asi přišli o pohled na moře. Pokud jste zvyklí lyžovat v některých z velkých alpských středisek, může být tento resort mírným zklamáním, jestli se ale touláte na jihu Španělska,  to stojí za to sem na pár dní zajet. Ani my jsme tu určitě nebyli naposledy.

Alhambra

Chtěli jsme původně lyžovat dva dny, jenže ráno se začaly honit nad střediskem mraky, a tak jsme se rozhodli sjet z kopců dolů do Granady a využít den k vánočním nákupům. Štědrý den se blíží, přijede Klárka s Pavlem, tak by to pod náš malý stromeček chtělo něco dát. Cestou do hor jsme si všimli obrovského "nákupáku" Nevada Shopping, kde by se dalo podle Googlu i zaparkovat. Na místo nás navedl i místní policista, necháváme tedy auto i s Matýskem na parkovišti (GPS 37.145969, -3.611365) a vrháme se do víru předvánočních nákupů. Podařilo se nám koupi i mini friťák, takže budou pravé české řízečky...

K večeru se přesouváme na placené parkoviště u Alhambry (GPS 37.171413, -3.579534), kde nakonec strávíme dvě noci. Během večerního venčení jsme netušili, že si Matýsek vybere cestu kolem celého komplexu a hodlá nachodit několik kilometrů. Došli jsme až do starého města a pozorovali nasvícenou Alhambru. Dobře to vybral.

Vstupenky do Alhambry jsme měli koupené prozíravě včas, jsou vyprodané na několik měsíců dopředu. Na místě je buď nepořídíte, nebo budou od nějaké agentury několikrát dražší. Na oficiálním webu  https://tickets.alhambra-patronato.es/en/ je nejlepší vybrat "Alhambra General", s tou se dostanete všude, včetně Nasridských paláců, kde budete mít přesný časový slot na vstup.

Alhambra je obrovský palácový a pevnostní komplex zaujímající plochu 142000 m2, který vznikl na přelomu 13.-14 století za nadvlády Maurů. Arabové měli dokonalé dovednosti ve vodním hospodářství, které se naučili v pouštních oázách. Dokázali přivést vodu 8 km ze zasněžených vrcholků hor Sierra Nevada až k palácům a v kanálcích ji rozvést neuvěřitelně důmyslným systémem do kašen, fontán, čisticích a zásobovacích nádrží. Právě tady sídlíl sultán a jeho elitní posádka. Alhambru si musíte zažít, stojí za pozornost, sebelepší fotografie nedokážou vynahradit osobní návštěvu.

Setenil de las Bodegas

V nadmořské výšce 750 m.m.n., ve které Granada leží, je trochu chladno, a my už se pomalu chystáme sjet k moři, kde máme sraz s Klárkou a Pavlem. Nebe se zatáhlo a místy prší, tak nespěcháme a zastavujeme se cestou v Setenil de las Bodegas, auto necháváme v blízkosti centra na parkovišti u sportovního areálu (GPS 36.864154, -5.173571). Zajímavé místo, vesnička, která vyrostla pod skalními převisy v údolí říčky Trejo. Možná jsme měli trochu štěstí, že při naší návštěvě pršelo, protože tu nebyli téměř žádní turisté. V plné sezoně a při pěkném počasí tu musí být dost plno. Vesnička není velká, projdete jí za chvilku, zážitek je ale impozantní. 

Benalmadena

Máme čas, do příjezdu Klárky nám zbývají dvě noci, předpověď počasí se zlepšila, sjíždíme tedy k moři a parkujeme na stellplatzu (36.593499, -4.531689) nedaleko od pláže a kousek od lanovky na Monte Calomorro. A to byl náš plán na další den. Ještě večer kupujeme online jednosměrné lístky https://www.telefericobenalmadena.com/en a těšíme se na ráno, až se vytáhneme lanovkou na kopec s úžasným výhledem na Malagu a zpět se projdeme s Matýskem po svých. 

Počasí vychází, nebe je modré, jenže lanovka nejede, fouká vítr. Nezbývá než počkat. U kávy ale dostáváme další nemilou informaci, s pejskem nás prý do lanovky nepustí. Naštěstí jsme se zapovídali s partou Norů, kteří lístky neměli, takže nás našich lístků zbavili. My máme samozřejmě náhradní plán, návštěvu hradu Colomares https://www.castillomonumentocolomares.com, necelých pět kilometrů od dolní stanice lanovky. Pěknou procházkou přes staré město Belalmadena Pueblo jsme došli až k hradu, kde na nás čeká zavřená brána. Pondělí, to mají zavřeno i u nás. Škoda, jde o velmi zajímavou budovu, která však nemá příliš dlouhou historii. Postavena totiž byla mezi lety 1987 až 1994 doktorem Estabanem Martínem y Martínem na počest Kryštofa Kolumba a jeho slavného objevení Ameriky. Nevadí, alespoň pár fotek máme a také důvod sem zajet příště.

Almayate 

Je čas se přesunout do kempu https://www.campingalmayatecosta.com, kde máme rezervaci na pár vánočních dnů a také sraz s Klárkou a Pavlem, kteří se už také toulají Španělskem. Rezervace je v tomto období téměř nutností. Zvlášť, pro dvě a více aut. Nejsme rozhodně sami, kdo tráví Vánoce na jihu. 

Na Štědrý den máme klasickou pohodu, procházka po pláži, drink v baru, výroba domácího bramborového salátu a stromeček s dárečky. Tradice je potřeba dodržovat!

Na Boží hod už nás zase tahá z postýlek sluníčko, a protože tohle místo jsme nezvolili náhodně, ale jako dobrý výchozí bod do okolních kopců, sedáme na kola a podle svých schopností a možností najíždíme další porce kilometrů.

La Herradura

Podle španělského meteoradaru se na nás žene bouřka. Po loňských záplavách jsou Španělé dost opatrní, takže pípají i telefony s výstrahou. Přemýšlíme, kde se schovat, a tak píšu Alexovi s Danou, kteří jsou nedaleko v La Herraduře, jak to tam vypadá. Prý jsou na stellplatzu (GPS 36.734575, -3.741308) dvě volná místa. Je to ve městě, schované mezi domy, tak by to mohlo být v pohodě. Alespoň můžeme skočit na společnou večeři, kterou si slibujeme, a naplánovat další srazík Carthago Fans v jejich  https://www.kempvazka.cz, až se na jaře vrátí.

Frigiliana

V noci se přehnala bouřka, já to vím tedy jen z vyprávění, a dopoledne opět vykouklo sluníčko. Je čas vytáhnout z garáže Vespu a vyrazit do Frigiliany, jedné z nejhezčích bílých vesniček (pueblos blancos) v Andalusii. Návštěva určitě stojí za to, jen nevím, kde by se dalo zastavit s obytňákem. Skútr byla dobrá volba, zároveň jsme se cestou zpět po pobřežní silnici mohli zastavit na vyhlídce Mirador del Cerro Gordo, odkud je nádherný výhled na La Herraduru a taky příjemná restaurace.

Fuente de la Reina

Vracíme se kousek zpátky nad Malagu, do kempu https://castilloalmalaga.es/camping/ (GPS 36.746401, -4.406214). Je odsud nádherný výhled na Malagu, ale hlavně hned u vjezdu začíná ikonické stoupání na Fuente de la Reina. Tenhle kopec má na 15 kilometrech převýšení přes 900 metrů, a to je výzva! My jsme nakonec na čtyřicetikilometrovém okruhu nastoupali ještě trochu víc, ale výhledy nás odměnily.

Cabo de Gata

Z kempu jsme museli zmizet, protože majitel měl od Silvestra rezervace. Možná by bylo zajímavé sledovat konec roku s výhledem na Malagu, ale my jsme hledali spíš klid. Ke konci roku jsme nechtěli ve dvou autech jezdit na náhodu, a tak zkouším na vytipovaná místa poslat zprávy přes WhatsApp. Je dost plno všude a zadařilo se až na kraji přírodního parku https://www.cabogataalmeria.com/en. Při pohledu na satelitní mapu je sice Camping Park Olivares (GPS 36.848069, -2.118457) v těsné blízkosti těch strašně ošklivých fóliovníků, ale mohlo by to být dobré výchozí místo na prozkoumání Cabo de Gata, který jsme při našich předchozích cestách jen objeli. Kemp rezervujeme přes appku, na kterou vás navede odkaz z park4night, a dostáváme kód od brány na WhatsApp. Večer za námi dojíždí Klárka s Pavlem, takže můžeme společně přivítat rok 2026.

Ráno se ale loučíme, mladá krev odjíždí ke Calpe, kde mají v plánu najet další šílené porce kilometrů v rámci tréninku, a my startujeme Vespu, abychom prozkoumali pobřeží parku, malebné bílé vesničky, nádherné výhledy a divoké pláže, kde nejsou žádné hotely ani lehátka a slunečníky. Lákala nás hlavně Playa de Monsul (GPS 36.733086, -2.148238), na které se natáčel film Indiana Jones, a také vedlejší Genovese. Vede sem nezpevněná cesta ze San José a zaparkujete tu i s obytňákem. Večer ale budete muset odjet, park je přísně střežený. Cesta vede dál a dalo by se dojet až k majáku, ale je tu zákaz. Přístupné jen pro pěší a cyklisty. My se vracíme zpět k autu a k majáku Faro de Gabo de Gata jedeme už obytkou. Není tu problém zaparkovat (GPS 36.724398, -2.192983) a myslím, že tu pár lidí bude i nocovat, my ale pokračujeme dál na další filmovou lokaci.

Fort Bravo

V poušti Tabernas nad Almerií je zajímavé místo, westernové městečko https://fortbravo.org. Asi nejznámějším filmem, který tu vznikl, je Tenkrát na západě, ale tzv. spaghetti westernů se tu točilo více a areál posloužil i tvůrcům filmu Asterix a Indiana Jones. V ceně kempu (37.048730, -2.423034) jsou i dvě představení, venkovní i bitka v salonu.

Karavan Park u Makaka

Pomalu jedeme domů, čas ale zatím máme, takže začínáme objíždět návštěvy. Nejdřív míříme za Standou a Jitkou do Playa Vera. To už začíná být tradice, jen jsme letos nestihli Silvestr. Po příjemné procházce pokračujeme k Elche na první český stellplatz ve Španělsku https://www.bezkempu.cz/7361. (GPS 38.149743, -0.694091). Trochu jsem nevěděl, co od tohohle místa čekat a byl jsem docela zvědavý, jak to tu bude vypadat. A také jsme chtěli potkat Zdeňka Brabce, který tu na nás čekal.  Po příjezdu mi spadla brada, bílé kamínky, krásně upravené místo v naprostém klidu. Není to sice u moře, ale na kole je to na pláž asi 5 kilometrů. Letiště v Alicante, kam létají přímé spoje z Prahy, je jen 27 km. Tam vás může hodit autem Ivan, který se o stání stará, a obytňák si můžete nechat tady. Geniální. Určitě se tu zastavte při cestě do Španělska alespoň na jednu noc.

Benidorm

Další "náhodné" setkání, procházka po pláži a večeře v centru starého Benidormu. S Jirkou jsme samozřejmě o sobě věděli, takže zase taková náhoda jako loni, nebyla. Před rokem jsme přijeli natankovat vodu na jeden stellplatz a majitel říká: "Máš tady další české Carthago". Jenže tenkrát byl Jirka někde na kole, tak jsme se ani neviděli. Když jsme jeli poprvé kolem Benidormu a zahlédli ty šílené paneláky, říkali jsme si, sem nikdy. Staré centrum ale stojí za vidění, jen v létě to musí být opravdu spousta lidí..

Guadalest

Loučíme se s Jirkou a odjíždíme jen kousek do vnitrozemí ke hradu https://guadalest.es, který stojí na 700 metrů vysoké skále, odkud je nádherný výhled do údolí, na blízkou vodní nádrž i pohled na okolní hory. Loni se nám tu nepodařilo ani zaparkovat, strefili jsme se do tříkrálových svátků, letos máme štěstí a parkujeme za 6 Eur přímo pod hradem, kde se dá i nocovat (38.677047, -0.200240). 

Area Camper Ponoig

Měli jsme sice zaplacené parkování a mohli zůstat do rána, jenže Štěpánka objevila během večeře zcela nový stellplatz https://www.camperponoig.es , (38.628869, -0.148091), jen kousek zpátky směrem na Benidorm, a tak jsme ještě večer přejeli. Opět velmi příjemné překvapení, čisté, hezky upravené místo s infrastrukturou a výhledy na vzdálené moře z jedné strany a z druhé na horský masiv. Tady zůstaneme až do pátku, než se vydáme na cestu domů.

Měli jsme v plánu přehradu Guadalest objet na kole, nakonec ale vyhrává Vespa. Přes Polop míříme krásným údolím podél řeky nejdříve k muzeu https://www.museovehiculosguadalest.com ( 38.664480, -0.160701), a po zajímavé prohlídce dál, okolo přehrady s krásnými výhledy zpět. 

Máme poslední den, ale skůtr je připravený, Štěpánka chce ještě na procházku k moři a já nutně na zříceninu hradu Polop. S vosičkou to samozřejmě není problém zvládnout a užít si poslední den.

Je pátek ráno a my máme tři dny na to, dostat se domů. Asi se nám moc nechtělo, takže odjíždíme až kolem desáté a v pátek přejíždíme jen do Francie, kde nocujeme na oblíbeném místě u Leucate. V sobotu vyrážíme dřív, ale za Lyonem nás brzdí uzavírka kvůli stávkujícím zemědělcům. Dá se to objet, ale začíná sněžit a také se stmívá, tak to je chvilkami docela dobrodružné. Přesto dojíždíme do Sinshaimu, kde se naštěstí tentokrát žádný fotbal nehraje a můžeme v klidu nocovat. V neděli zbývá dojet do Říčan, zaparkovat vedle Malibu, se kterým Klárka s Pavlem dorazili o den dříve, a v pondělí hurá do práce.